V současné době jsou automobily stále více vybavovány elektronickými řídícími jednotkami, které mají na starosti nejen řízení motoru, ale i celou řadu dalších funkcí. Elektronika nejen rozšířila schopnosti a funkce automobilů, ale umožňuje také lépe určit případnou závadu.

Většina řídících jednotek v automobilech je proto dnes vybavena pamětí závad, do které se ukládají informace o zjištěných závadách. Je tak možné poměrně snadno vyhodnotit i závady, které se objevují jen sporadicky a jinak by se velmi obtížně určovaly. Pokud se jedná o závažnější závadu, rozsvítí se zpravidla na palubní desce žlutá kontrolka motoru, tzv. "MIL", která nezhasne, pokud chyba není z paměti závad odstraněna.

Pomocí diagnostického konektoru ve vozidle je potom možné se k jednotlivým řídícím jednotkám v autě připojit buď pomocí počítače s příslušným programem, nebo pomocí speciálního diagnostického přístroje. S tímto vybavením je možné přečíst informace o případných závadách, provádět různá nastavení nebo číst některé další hodnoty, údaje z jednotlivých čidel a to i za provozu vozidla.

Výrobci automobilů mají na autodiagnostiku vlastní přístroje, které vyrábějí, a tyto také umožňují používat svým autorizovaným servisům. Např. pro koncern VW je to autodiagnostika VAS 5051 nebo 5052. Fiat používá přístroj Examiner, Peugeot přístroj Diag, Renault přístroj Clip, Mercedes StarDiagnose, BMW přístroj Modic atd.

Tyto přístroje však bývají velmi drahé a pro neautorizovaný servis je taková autodiagnostika většinou nedostupná. Pro potřeby, malých nebo i začínajících servisů, které také potřebují autodiagnostiku provádět, jsou řešením programy s kabely, které využívají obyčejný PC nebo notebook a dělají z něj plnohodnotný diagnostický nástroj. Taková PC autodiagnostika může i plně nahradit drahý značkový přístroj.

V naší pravidelné anketě jsme Vám položili otázku, jakou autodiagnostiku využíváte, případně která Vám chybí.

Výsledky vidíte v následujícím grafu. Univerzální 45,5%, pro evropské vozy 26%, asijské 19,5%,  pro trucky 6,5% a zbývajících 2,5% diagnostiku nepoužívá.